ZAJÍMAVOSTI

Těšínský kvítek

Na území obou Těšínů roste drobná květina hvězdnatec zubatý či hvězdnatec čemeřicový, lidově zvaný těšíňanka nebo těšínský kvítek. Rozkvétá jako jedna z prvních jarních květin už počátkem března, někdy dokonce už ve druhé polovině února. Svůj vliv má na to počasí. Žlutozelené soubory květů na bezlistém stonku odkvetou poměrně rychle a už v květnu až červnu se objeví plody. V létě můžeme pozorovat jen koberce listů, které je leckdy obtížně rozeznat od jiných druhů rostlin. Nenápadná květina se stala jedním ze symbolů Těšínského Slezska. Vyskytuje se především na úrodných vápenatých půdách v listnatých lesích. Můžeme ji spatřit v městském lese Hrabina a v lesíku nad Olzou a Puńcówkou.
Legenda praví, že se těšíňanka dostala k nám odněkud z Alp a její semena s sebou přineslo rakouské vojsko generála Debaty během třicetileté války. Naopak v jiné legendě se tvrdí, že hvězdnatec zubatý pochází ze Švédska. Když v okolí Těšína zemřel jeden těžce raněný švédský voják, jedna místní dívka, která se do něho zamilovala, vysypala na vojákův hrob váček s trochou hlíny z jeho domoviny na severu. Se zeminou vypadla také semena těšínského kvítku a tak na jaře vyrostly na hrobě neznámé světle žluté květy. Byly nazvány těšíňanky, protože se objevily u Těšína.
Výskyt - přirozený výskyt hvězdnatce zubatého v Evropě je zaznamenán pouze ve dvou izolovaných, navíc dost vzdálených od sebe oblastech. Jižní, větší oblast výskytu zahrnuje jihovýchodní výběžky rakouských Alp, severovýchodní Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Severní, menší oblast pak Moravu, západní výběžky Západních Karpat a východní Slovensko. V Polsku se vyskytuje v hojnějším počtu pouze na Těšínsku.
Symbol - květ, či přesněji celé květenství, ať už jako obrázek nebo snímek, se v řadě publikací o Těšínském Slezsku často používá jako symbol a označuje se jím mnohá sdružení, vydavatelství a iniciativy. Známá těšínská malířka Ida Münzbergová zvěčnila těšíňanku minimálně na jednom ze svých obrazů.

 

 Tesinanka_2

 

Těšínit

- vyvřelá hornina, jejíž název je odvozen od města Těšín. Jméno ji dal německý geolog a báňský inženýr Ludwig Hohenegger (1807–1864) v roce 1861. Tento název však použil pro širší spektrum typů vyvřelin, které se vyskytují v sedimentech Moravskoslezských Beskyd. Uvedený horninový komplex dnes nazýváme těšínitovou formací. Od vlastních těšínitů odlišil příbuznou horninu - pikrit - v roce 1866 rakouský petrolog Gustav Tschermak (1836–1927). Původně se název horniny psal teschenit, protože byl odvozen od německého pojmenování Těšína. Mineralog Josef Klvaňa použil jméno těšenit (1892) a prof. František Slavík (1876–1957) roku 1918 definitivně těšínit. Původní název teschenit je mezinárodní.

 Tesinit

 

Pušky zvané těšínky

Těšínské puškařství má dlouhou tradici. Puškaři (nebo-li ručnikáři) provozovali své řemeslo v Těšíně už v 1. polovině 16. století. K nejznámějším zbraním, které město Těšín proslavily, patří tzv. těšínky, které byly rozšířeny po celé Evropě. Jednalo se o lehké lovecké zbraně používané k lovu ptáků a také drobné zvěře, tzv. ptáčnice (polsky praszniczki). Byly to pušky malé ráže (většinou 8-9 mm), s kolečkovým zámkem s vnějším mechanismem a bohatou výzdobou. K typickým rysům patří zvláštní tvar pažby a zámku a výzdoba, která je tvořena intarziemi se zvířecími a loveckými motivy. Ačkoliv těšínky nebyly vyráběny pouze v Těšíně, získaly svůj název podle tohoto města. Těšínky se vyráběly od konce 16. století do 1. poloviny 18. století. Doba největšího rozkvětu produkce těšínek spadá do 17. století, především do období vlády posledních Piastovců Bedřicha Viléma a Alžběty Lukrécie. Byly velmi oblíbené pro svou lehkost, efektnost a láci. Kromě těšínek se v 17. století v Těšíně vyráběly kultovnice a pistole (lovecké i vojenské). Od poloviny století přibyly nové zbraně s křesadlovým zámkem, a to kulovnice zvané flinty, pistole a čakany kombinované s pistolemi. Všechny jmenované zbraně spojovala charakteristická výzdoba z rohoviny, perleti a později užívané mosazi. Zbraně vyráběné v Těšíně se dobře prodávaly do Uher a na Slovensko i na počátku 18. století. Další dobu rozkvětu těšínského puškařského řemesla v Těšíně představuje 19. století. V této době docházelo po zvýšení poptávky po zbraních členy střeleckého spolku a ostrostřeleckého sboru Národní gardy, významné byly také zakázky myslivců. V Těšíně existovalo několik puškařských dílen, největší proslulost získali ve 2. polovině 19. století dva puškaři – Karl Werlik a Karl Spiegel. Ručnikářské řemeslo v Těšíně počalo odumírat, jakmile se objevila konkurence tovární výroby na přelomu 19. a 20. století. Zbylí ručnikáři se zabývali pouze opravami. Živili se poté jako zámečníci či mechanici. Tento osud potkal i posledního puškaře Jiřího Krzemenia (nar. 1887), v jehož dílně na Placu teatralnym č. 8 (Cieszyn) se pracovalo až do konce 2. světové války. Z Těšínky střílel tako jistý myslivec z panství konopišťského při obléhání Prahy Švédy za třicetileté války.
Zdroj: Mgr. Martin Krůl, Těšínsko

 Bez-nazvu

Zdroj: www.muzeumct.cz

 

Těšínské krojové šperky

Typicky zdobným prvkem těšínského kroje jsou kovové šperky, převážně stříbrné, zpracované mistrnou rukou umných řemeslníků. Z města na venkov se rozšířily v průběhu 18. století jako funkční doplněk nově se utvářejícího typu lidového oděvu, který dnes nazýváme těšínským krojem. Původ těšínských krojových šperků odvozujeme z renesančního oděvu měšťansko-šlechtických vrstev. Přímým důkazem jsou nejen dobová vyobrazení, ale i zápisy pozůstalostních a svatebních smluv v Městských knihách těšínských z období 1556-1678. Oblast výskytu šperků se shoduje s rozšířením těšínského lidového oděvu. Na rozhraní 19. a 20. století vytváří uzavřený okruh, který vymezují obce Mosty u Jablunkova, Horní Lomná, Košařiska, Tyra, Komorní Lhotka, Řeka, Hnojník, Třanovice, Mistřovice, Stanislavice, Chotěbuz. V Polsku Marklowice, Hažlach, Konczyce, Male, Pruchna, Pielgrzymowice, Golasowice, Zbytków, Zarzecze, Zabrzeg, Dziedzice, Satre Bielsko, Kamenieca, Bernna, Wisła, Istebna, Koniakow, Jaworzynka. Výjimku této oblasti tvoří úzký okruh okolí města Jablunkova, kde místní obyvatelé, Jackové, nosili odlišný typ lidového oděvu, tzv. jackovský – jablunkovský kroj, který byl zdoben větším počtem stříbrných šperků než kroj těšínský. Těšínské šperky rozdělujeme podle funkce na několik druhů. Nejrozšířenějším a pro Těšínsko typické byly hočky. Skládají se ze dvou částí – z úchytných kroužků, kterými se protahoval řetízek na stažení životku, a vlastního háčku, jenž se pevně našíval na obě přední části životku. Pak háčky zvané motivicky, zobrazující vzory antropomorfní, motivy zoomorfní byly oblíbeny zejména v první polovině 19. století. Zobrazení rostlinných a květinových motivů vytváří zvláštní skupinu, která je s největší pravděpodobností odvozena od nejstarších typů, jež do lidového prostředí pronikaly během 18. století. Nové zdobné prvky přineslo rozšíření techniky filigránu koncem 19. století. Filigránové háčky vynikají doplněním zdobení detaily zlaceného plechu. Na ramínku životku se přes rameno upevňoval náhrdelník ze stříbrných řetízků, kterému se říkalo přodek nebo lancušek. Ke spojení košulky pod krkem sloužila malá spona zvaná spinka. Honosné stříbrné pásy nosívaly ženy bohatých sedláků. Podle způsobu výroby je dělíme na odlévané a filigránové. Materiálem pro výrobu těšínských šperků bylo stříbro s určitým procentem mědi. Mezi nejznámější výrobce krojových šperků patřili zlatníci působící přímo v Těšíně. Z nich vynikla zejména Emil Wotke. 
Zdroj: Těšínsko II. díl, Oděv a obydlí    

      Krojove-tesinske-sperky_2
Zdroj: www.pinterest.com

 

 

Těšínská jablíčka

Jsou to marné naděje, plané těšení. Rčení vzniklo z "těšiti se", tedy není odvozeno z místního názvu "Těšín".




Těšínská choroba - těšínka

Takto svého času pojmenována nakažlivá obrna prasat - neboť se ponejprvu ve velkém rozsahu vyskytla na Těšínsku.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

 .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

 .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

OTEVÍRACÍ DOBA

InfoPoint Český Těšín
Hlavní 147/1a, 737 01 Český Těšín
tel: 720 043 697
www. infopoint-ceskytesin.cz
e-mail: info@infopoint-ceskytesin.cz
Provozuje Městská knihovna Český Těšín

Tisen

49°44'57.0"N 18°37'35.3"E  
PočasíVíce počasí

Aktuality z města

  • Kultura do kapsy

    30.6.2017

    5kdk17_4
    Květen program zde!

  • Květen Český Těšín/Cieszyn

    24.6.2017

    Maj20w20cieszynie_2

    http://www.cieszyn.pl/files/druk_ost_05_afisz_cz.pdf
    http://www.cieszyn.pl/files/druk_ost_05_afisz_pl.pdf
    http://www.cieszyn.pl/files/druk_ost_05_ulotka_cz.pdf
    http://www.cieszyn.pl/files/druk_ost_05_ulotka_pl.pdf

  • Noc kostelů

    9.6.2017

    18664322_1334051963351384_7049496761964282271_n_2 
    9. 6. 2017, Český Těšín

  • Svátek Tří Bratří

    9.6.2017

    Sv3br2017_2
    9. - 11. 6. 2017, Český Těšín, Cieszyn

  • Factory of Blues

    3.6.2017

    Factory20of20blues_plakat20kopia
    3. 6. 2017 v 19 h, Dom Narodowy, Rynek 12, Cieszyn

  • den dětí

    2.6.2017

    Den20deti
    2. 6. 2017 od 9 do 11.30 h, MC Šťastné srdce, Slovenská 1, Český Těšín

  • Mezinárodní festival čtení nad olzou

    2.6.2017

     2017-05-22_1050362017-05-22_105240
    2. - 9. 6. 2017, Český Těšín, Cieszyn
    zahájení 2. 6. 2017 v 17 h, Teatr A. Mickiewicza, Cieszyn

  • Mozaika "13"

    2.6.2017

    2. 6. 2017 v 16.30 h, Těšínské divadlo, Český Těšín
    Přehlídku zájmové činnosti pořádá Dům dětí a mládeže.

  • HITY Z KAZEŤÁKU 16

    2.6.2017

    2. 6. 2017 od 20 h, Jazzklub, Střelniční 1, Český Těšín

  • Dítě a náhradní rodina

    1.6.2017

    Kasparek
    1. 6. 2017 od 8.30 do 15 h, Komunitní centrum Mojská, Slezská ul., Český Těšín

  • KOUZELNICKÝ DEN DĚTÍ

    1.6.2017

    1. 6. 2017 v 16 h, Centrum Kristýnka, Čapkova 9, Český Těšín
    Přijďte oslavit konec školního roku a přivítat prázdniny! Na zahrádce proběhne velká bublinková show!

  • DNY STUDENTSKÉ KULTURY

    31.5.2017

    Plakat-dks-2017
    31. 5. - 3. 6. 2017, klub Dziupla, Střelniční ul., Český Těšín

  • Přednáška o příkrmech pro děti do 1 roku

    30.5.2017

    Prednaska20o20prikrmech
    30. 5. 2017 od 16 do 17.30 h, MC Šťastné srdce, Slovenská 1, Český Těšín

  • Spotkanie z Arturem Domosławskim

    29.5.2017

    Att0107620copy
    29. 5. 2017 v 10 h, Wydział Etnologii i Nauk o Edukacji Uniwersytetu Śląskiego, ul. Bielska 62, Cieszyn

  • Karol Stryja in Memoriam w 500. rocznicę Reformacji

    28.5.2017

    A12028_0520-druk
    28. 5. 2017 v 17 h, Kościół Jezusowy, Plac Kościelny 6, Cieszyn

  • XII Dzień Tradycji i Stroju Regionalnego

    28.5.2017

    Dzien-tradycji2017_plakat-1238x1736
    28. 5. 2017 od 12 h, Kościół św. Marii Magdaleny, Rynek w Cieszynie, Cieszyn

  • Burza vinylových desek

    28.5.2017

    18588920_469199530089752_5465837444938015020_o
    28. 5. 2017 od 9 do 14 h, Dom Narodowy, Cieszyn

  • III Śląski Zlot Syren

    27.5.2017

    Zlot20syren
    27. 5. 2017 od 12 do 15 h, Rynek, Cieszyn

  • Kolacja na cztery ręce

    27.5.2017

    37188_1
    27. 5. 2017 v 17.30 h, Těšínské divadlo, Český Těšín
    premiéra polské scény TD

  • GENEALOGICKÁ PORADNA

    27.5.2017

    27. 5. 2017 ve 13 h, Archeopark Chotěbuz-Podobora
    Přednáška genealožky Bc. Petry Nevelöšové

  • Dětský den s cirkusem

    27.5.2017

    Den-deti
    27. 5. 2017, od 14 h, nám. ČSA 1, Český Těšín

  • Przemiany wyznaniowe w księstwie cieszyńskim

    27.5.2017

    Plakat20konferencja2027_05_2017
    27. 5. 2017 od 10 h, Dom Narodowy, Rynek 12, Cieszyn