ZAJÍMAVOSTI

 Těšínský kvítek

Na území obou Těšínů roste drobná květina hvězdnatec zubatý či hvězdnatec čemeřicový, lidově zvaný těšíňanka nebo těšínský kvítek. Rozkvétá jako jedna z prvních jarních květin už počátkem března, někdy dokonce už ve druhé polovině února. Svůj vliv má na to počasí. Žlutozelené soubory květů na bezlistém stonku odkvetou poměrně rychle a už v květnu až červnu se objeví plody. V létě můžeme pozorovat jen koberce listů, které je leckdy obtížně rozeznat od jiných druhů rostlin. Nenápadná květina se stala jedním ze symbolů Těšínského Slezska. Vyskytuje se především na úrodných vápenatých půdách v listnatých lesích. Můžeme ji spatřit v městském lese Hrabina a v lesíku nad Olzou a Puńcówkou.
Legenda praví, že se těšíňanka dostala k nám odněkud z Alp a její semena s sebou přineslo rakouské vojsko generála Debaty během třicetileté války. Naopak v jiné legendě se tvrdí, že hvězdnatec zubatý pochází ze Švédska. Když v okolí Těšína zemřel jeden těžce raněný švédský voják, jedna místní dívka, která se do něho zamilovala, vysypala na vojákův hrob váček s trochou hlíny z jeho domoviny na severu. Se zeminou vypadla také semena těšínského kvítku a tak na jaře vyrostly na hrobě neznámé světle žluté květy. Byly nazvány těšíňanky, protože se objevily u Těšína.
Výskyt - přirozený výskyt hvězdnatce zubatého v Evropě je zaznamenán pouze ve dvou izolovaných, navíc dost vzdálených od sebe oblastech. Jižní, větší oblast výskytu zahrnuje jihovýchodní výběžky rakouských Alp, severovýchodní Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Severní, menší oblast pak Moravu, západní výběžky Západních Karpat a východní Slovensko. V Polsku se vyskytuje v hojnějším počtu pouze na Těšínsku.
Symbol - květ, či přesněji celé květenství, ať už jako obrázek nebo snímek, se v řadě publikací o Těšínském Slezsku často používá jako symbol a označuje se jím mnohá sdružení, vydavatelství a iniciativy. Známá těšínská malířka Ida Münzbergová zvěčnila těšíňanku minimálně na jednom ze svých obrazů.

 

 Tesinanka_2

 

Těšínit

- vyvřelá hornina, jejíž název je odvozen od města Těšín. Jméno ji dal německý geolog a báňský inženýr Ludwig Hohenegger (1807–1864) v roce 1861. Tento název však použil pro širší spektrum typů vyvřelin, které se vyskytují v sedimentech Moravskoslezských Beskyd. Uvedený horninový komplex dnes nazýváme těšínitovou formací. Od vlastních těšínitů odlišil příbuznou horninu - pikrit - v roce 1866 rakouský petrolog Gustav Tschermak (1836–1927). Původně se název horniny psal teschenit, protože byl odvozen od německého pojmenování Těšína. Mineralog Josef Klvaňa použil jméno těšenit (1892) a prof. František Slavík (1876–1957) roku 1918 definitivně těšínit. Původní název teschenit je mezinárodní.

 Tesinit

 

Pušky zvané těšínky

Těšínské puškařství má dlouhou tradici. Puškaři (nebo-li ručnikáři) provozovali své řemeslo v Těšíně už v 1. polovině 16. století. K nejznámějším zbraním, které město Těšín proslavily, patří tzv. těšínky, které byly rozšířeny po celé Evropě. Jednalo se o lehké lovecké zbraně používané k lovu ptáků a také drobné zvěře, tzv. ptáčnice (polsky praszniczki). Byly to pušky malé ráže (většinou 8-9 mm), s kolečkovým zámkem s vnějším mechanismem a bohatou výzdobou. K typickým rysům patří zvláštní tvar pažby a zámku a výzdoba, která je tvořena intarziemi se zvířecími a loveckými motivy. Ačkoliv těšínky nebyly vyráběny pouze v Těšíně, získaly svůj název podle tohoto města. Těšínky se vyráběly od konce 16. století do 1. poloviny 18. století. Doba největšího rozkvětu produkce těšínek spadá do 17. století, především do období vlády posledních Piastovců Bedřicha Viléma a Alžběty Lukrécie. Byly velmi oblíbené pro svou lehkost, efektnost a láci. Kromě těšínek se v 17. století v Těšíně vyráběly kultovnice a pistole (lovecké i vojenské). Od poloviny století přibyly nové zbraně s křesadlovým zámkem, a to kulovnice zvané flinty, pistole a čakany kombinované s pistolemi. Všechny jmenované zbraně spojovala charakteristická výzdoba z rohoviny, perleti a později užívané mosazi. Zbraně vyráběné v Těšíně se dobře prodávaly do Uher a na Slovensko i na počátku 18. století. Další dobu rozkvětu těšínského puškařského řemesla v Těšíně představuje 19. století. V této době docházelo po zvýšení poptávky po zbraních členy střeleckého spolku a ostrostřeleckého sboru Národní gardy, významné byly také zakázky myslivců. V Těšíně existovalo několik puškařských dílen, největší proslulost získali ve 2. polovině 19. století dva puškaři – Karl Werlik a Karl Spiegel. Ručnikářské řemeslo v Těšíně počalo odumírat, jakmile se objevila konkurence tovární výroby na přelomu 19. a 20. století. Zbylí ručnikáři se zabývali pouze opravami. Živili se poté jako zámečníci či mechanici. Tento osud potkal i posledního puškaře Jiřího Krzemenia (nar. 1887), v jehož dílně na Placu teatralnym č. 8 (Cieszyn) se pracovalo až do konce 2. světové války. Z Těšínky střílel tako jistý myslivec z panství konopišťského při obléhání Prahy Švédy za třicetileté války.
Zdroj: Mgr. Martin Krůl, Těšínsko

 Bez-nazvu

Zdroj: www.muzeumct.cz

 

Těšínské krojové šperky

Typicky zdobným prvkem těšínského kroje jsou kovové šperky, převážně stříbrné, zpracované mistrnou rukou umných řemeslníků. Z města na venkov se rozšířily v průběhu 18. století jako funkční doplněk nově se utvářejícího typu lidového oděvu, který dnes nazýváme těšínským krojem. Původ těšínských krojových šperků odvozujeme z renesančního oděvu měšťansko-šlechtických vrstev. Přímým důkazem jsou nejen dobová vyobrazení, ale i zápisy pozůstalostních a svatebních smluv v Městských knihách těšínských z období 1556-1678. Oblast výskytu šperků se shoduje s rozšířením těšínského lidového oděvu. Na rozhraní 19. a 20. století vytváří uzavřený okruh, který vymezují obce Mosty u Jablunkova, Horní Lomná, Košařiska, Tyra, Komorní Lhotka, Řeka, Hnojník, Třanovice, Mistřovice, Stanislavice, Chotěbuz. V Polsku Marklowice, Hažlach, Konczyce, Male, Pruchna, Pielgrzymowice, Golasowice, Zbytków, Zarzecze, Zabrzeg, Dziedzice, Satre Bielsko, Kamenieca, Bernna, Wisła, Istebna, Koniakow, Jaworzynka. Výjimku této oblasti tvoří úzký okruh okolí města Jablunkova, kde místní obyvatelé, Jackové, nosili odlišný typ lidového oděvu, tzv. jackovský – jablunkovský kroj, který byl zdoben větším počtem stříbrných šperků než kroj těšínský. Těšínské šperky rozdělujeme podle funkce na několik druhů. Nejrozšířenějším a pro Těšínsko typické byly hočky. Skládají se ze dvou částí – z úchytných kroužků, kterými se protahoval řetízek na stažení životku, a vlastního háčku, jenž se pevně našíval na obě přední části životku. Pak háčky zvané motivicky, zobrazující vzory antropomorfní, motivy zoomorfní byly oblíbeny zejména v první polovině 19. století. Zobrazení rostlinných a květinových motivů vytváří zvláštní skupinu, která je s největší pravděpodobností odvozena od nejstarších typů, jež do lidového prostředí pronikaly během 18. století. Nové zdobné prvky přineslo rozšíření techniky filigránu koncem 19. století. Filigránové háčky vynikají doplněním zdobení detaily zlaceného plechu. Na ramínku životku se přes rameno upevňoval náhrdelník ze stříbrných řetízků, kterému se říkalo přodek nebo lancušek. Ke spojení košulky pod krkem sloužila malá spona zvaná spinka. Honosné stříbrné pásy nosívaly ženy bohatých sedláků. Podle způsobu výroby je dělíme na odlévané a filigránové. Materiálem pro výrobu těšínských šperků bylo stříbro s určitým procentem mědi. Mezi nejznámější výrobce krojových šperků patřili zlatníci působící přímo v Těšíně. Z nich vynikla zejména Emil Wotke. 
Zdroj: Těšínsko II. díl, Oděv a obydlí    

      Krojove-tesinske-sperky_2
Zdroj: www.pinterest.com


 Nejstarší těšínskou mincí

je halíř knížete Přemyslava I. Nošáka, vyražený před rokem 1384. Exemplář se nachází ve sbírce muzea v Bydgošti. Je známo, že již dříve ve 13. století na dvoře prvního těšínského knížete Měška I. pobýval mincíř jménem Fritto (Fritton). V 15. století měli nějakou dobu právo ražby mincí těšínští konšelé. Od konce 15. století knížata opět razila vlastní mince. V době vlády poslední kněžny Alžběty Lukrécie v 17. století se mincovna nacházela v místech, kde dnes stojí Těšínská knižnice.

Naj_moneta_ciesz2

Těšínská jablíčka

Jsou to marné naděje, plané těšení. Rčení vzniklo z "těšiti se", tedy není odvozeno z místního názvu "Těšín".




Těšínská choroba - těšínka

Takto svého času pojmenována nakažlivá obrna prasat - neboť se ponejprvu ve velkém rozsahu vyskytla na Těšínsku.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

 .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

 .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

OTEVÍRACÍ DOBA

InfoPoint Český Těšín
Hlavní 147/1a, 737 01 Český Těšín
tel: 720 043 697
www. infopoint-ceskytesin.cz
e-mail: info@infopoint-ceskytesin.cz
Provozuje Městská knihovna Český Těšín

2017-06-29_150257Tisen

49°44'57.0"N 18°37'35.3"E  
PočasíVíce počasí

Aktuality z města

  • Česko-polské kalendárium

    3.9.2017

    Lipiec-sierpien20201720r
    červenec/srpen 2017
    program zde!

  • V sekci akce, výstavy najdete program kulturních zařízení na prázdniny

    31.8.2017

    1. 7. - 31. 8. 2017 smile

  • Kultura do kapsy Český Těšín

    30.8.2017

    2017-07-03_105213  
    Červenec/srpen program zde!

  • PRÁZDNINY V KNIHOVNĚ

    22.8.2017

    19554068_1588135154550028_2787051402425872405_n
    Městská knihovna, Český těšín

  • Mozkomiks

    31.7.2017

    31. 7. 2017 od 10 do 12 h, MěK, Ostravská ul., Český Těšín

  • Tvořivé odpoledne

    31.7.2017

    31. 7. 2017 od 9 do 10 h, Jazzklub, Střelniční 1, Český Těšín

  • Razem Damy Radę – 20 lat Castoramy w Polsce

    30.7.2017

    30. 7. 2017 od 10 do 22 h, Rynek, Cieszyn

  • Sportujeme s Johankou

    29.7.2017

    29. 7. 2017 od 10 do 13 h, hřiště u KaSS, Střelniční 1, Český Těšín

  • Tvoříme s Johankou

    29.7.2017

    29. 7. 2017 od 10 do 13 h, kavárna Johanka, Smetanova 20, Český Těšín

  • Beata Bocek /koncert/

    28.7.2017

    28. 7. 2017 v 17 h, Čítárna a kavárna Avion, Hlavní 1, Český Těšín

  • Za bublinou bublina

    28.7.2017

    28. 7. 2017 od 9 do 11 h, MěK Svibice, Slovenská ul., Český Těšín

  • Bezva ženská na krku / letní kino

    28.7.2017

    28. 7. 2017 ve 21.15 h, areál KaSS, Střelniční 1, Český Těšín

  • Chris Ellys w Polsce!

    28.7.2017

    Chris20ellys20-20foto201_mniejsze
    28. 7. 2017 ve 20 h, klub Bledý Úsvit, Střelniční ul., Český Těšín 

  • pietní akt na památku utonulých hasičů

    28.7.2017

    Memorial2021
    28. 7. 2017 v 18 h, most Svobody, Střelniční ul., Český Těšín

  • Prázdniny s icm

    27.7.2017

    27. 7. 2017 od 14 do 15 h, DDM, Hrabinská ul., Český Těšín

  • Prázdniny s icm

    26.7.2017

    26. 7. 2017 od 14 do 15 h, DDM, Hrabinská ul., Český Těšín

  • komiksééér

    25.7.2017

    25. 7. 2017 od 9 do 11 h, MěK, Havlíčkova ul., Český Těšín

  • mozkomiks

    24.7.2017

    24. 7. 2017 od 8 do 11h, MěK, Ostravská ul., Český Těšín