Židovské památky

Před sto lety, když na židovských hřbitovech a v celém okolí ještě nerostly vysoké stromy, se naskýtal pohled na druhý břeh Olše, kde v roce 1920 vzniklo nové město - Český Těšín. Kdysi zde bylo situováno málo zalidněné komorní předměstí, na kterém od začátku 18. století Židé bydleli také, ochotně zaměstnáváni vedením Těšínské komory. Po výstavbě Košicko-bohumínské dráhy a vlakového nádraží v roce 1870 počet Židů na levém břehu řeky rychle stoupal. Před rokem 1914 činil kolem 40 % celkového počtu obyvatel.
Chceme-li si prohlédnout židovské památky Českého Těšína, musíme se vrátit zpátky Hažlaskou a pak Zámeckou ulicí (ul. Hażlaskou a ul. Zamkowa) k hraničnímu přechodu u těšínského zámku. Hranici přejdeme na mostě Družby, na jehož konci, po pravé straně, kdysi stála proslulá kavárna Avion. Jednalo se o kulatou stavbu u hotelu „National“, který patřil rodině Wiesnerů. Původně se v těchto místech nacházel hostinec na tzv. Osmeku. Před 2. světovou válkou zde byl soustředěn kulturní a společenský život obou částí města. Přicházeli sem lidé nejrůznějších národností. Na začátku 2. světové války kavárnu Avion zbourali nacisté jako židovský majetek. Nyní na stejném místě stojí zdařilá stavba nové kavárny AVION/NOIVA.
Jelikož po roce 1920 všechny židovské kultovní objekty patřící židovské obci v Těšíně zůstaly na polské straně města, náboženská obec, která vznikla v roce 1923 v Českém Těšíně neměla několik let ani vlastní sídlo, ani synagogu, ani hřbitov. Zemřelí se převáželi přes hranici na nový židovský hřbitov v Cieszynie. Teprve v roce 1928 obec koupila stavební pozemek na nábřeží Olše a začala vybírat zvýšenou náboženskou daň, která měla přispět na stavbu synagogy. V roce 1931 byl však tento pozemek prodán a místo něho byl zakoupen dům na Schillerově ulici č. 8. (dnešní ul. Vrchlického). V letech 1932-33 byl úplně přestaven a za částku tří set tisíc korun zde byla vybudována obecní synagoga. Ke slavnostnímu vysvěcení došlo dne 9. 7. 1933 za účasti obecního rabína dr. Ernsta Baase. Synagoga vznikla podle návrhu architekta Rosthala, stavitelem byl Adalbert Brejžek. Je znám pouze situační plán synagogy, ale z novinových článků se dozvídáme, že interiér byl skromný, přizpůsobený funkci synagogy.
Obecní synagoga, která vznikala s velkými obtížemi, existovala jen krátce. Již na podzim roku 1939 ji nacisté spálili. Ruiny byly zbourány kolem roku 1960. Dnes se v těchto místech nachází částečně volný prostor a částečně školní tělocvična.
Jedním z hlavních problémů, který muselo řešit vedení náboženské obce v Českém Těšíně, byl hřbitov, neboť převoz zemřelých přes hranici byl problematický jak z hlediska formálního, tak z hlediska hygienického. Teprve v roce 1925 došlo k otevření nového komunálního hřbitova v Českém Těšíně na Hřbitovní ulici (asi 2 km od centra města). Na tomto hřbitově měli Židé od roku 1926 vyčleněnu svou část. V roce 1928 stavitel Eugen Fulda postavil všechny hřbitovní budovy, také přízemní židovský pohřební dům u vchodu na hřbitov – všechny v jednotném slohovém vzhledu. Macevy byly postaveny v 10 pravidelných řadách, většinu náhrobků odsud nacisté odvezli. Ze zbylých náhrobků stojí jen některé, jsou bez ozdob, jen zřídka na nich jsou symbolická vyobrazení a německé nebo hebrejské nápisy. Byly vyrobeny ze žuly, pískovce nebo umělého kamene. K poslednímu pohřbu zde došlo v roce 1986. Na většině hřbitovní plochy rostou stromy. Synagogu nechala postavit skupina, která působila pod názvem „Svaz pro zachovávání pravověrných židovských obřadních zvyků“ – „Machsike Hatora“ (Zachovávající právo), v čele které stal obchodník Tobiáš Hirsch. V roce 1924 sdružení koupilo nemovitost na tehdejší ulici Felixe Dahna. V roce 1928 zde začala stavba synagogy, která byla dokončena o rok později, v celkové hodnotě 180 tisíc korun. Není znám její přesný vzhled, víme jen, že šlo o samostatně stojící jednopatrovou budovu menší velikosti v modernistickém slohu, pravděpodobně měla železo-betonovou konstrukci. V této budově byla také hebrejská škola.
Synagoga sdružení „Machsike Hatora“, nazývána také Hirschovou modlitebnou, byla zničena nacisty v září roku 1939. Dnes na tomto místě stojí budova Křesťanského sboru. Židovské společenství v Českém Těšíně bylo od samého začátku velice rozdílné. Jeho velkou část, někdy převažující, tvořili stoupenci různých ortodoxních skupin judaismu, kteří sem od druhé poloviny 19. století přijížděli vlakem z Haliče a usazovali se nejraději poblíž železnice. Již v 70. letech 19. století organizovali své modlitebny, zpočátku v různých prozatímních místnostech, barácích atd.
Od začátku 20. století na Mervillově ulici č. 4 (dnes Odboje) existovala židovská modlitebna, ve které se mimo jiné konaly rituální obřady spojené s narozením dětí. Modlitebna patřila ortodoxnímu sdružení „Schomre Schabos“ (Strážci šabatu). Stanovy sdružení byly registrovány v roce 1911 a jeho cílem bylo udržet modlitebnu, rituální lázně, kultovní personál a každý den konat modlitby. Tyto náboženské úkony se konaly ve zvlášť upravené místnosti v prvním patře.
Význam modlitebny na ulici Odboje se zvýšil po rozdělení města v roce 1920, jednalo se o jediný židovský kultovní objekt na levém břehu Olše. Několik let byla jedinou modlitebnou, kterou měla nově vzniklá náboženská obec v Českém Těšíně k dispozici, na základě dohody s vedením sdružení. V roce 1928, když sdružení „Schomre Schabos“ postavilo svoji synagogu, se stal majitelem domu na Odboje č. 4 obchodník Moses Löbl May, který byl představeným sdružení. Nadále zde fungovala škola náboženství a hebrejštiny. Ve 20. letech 20. století byla pro všechny členy „Schomre Schabos“ modlitebna na ulici Odboje č. 4 malá. Proto také sdružení koupilo stavební pozemek na tehdejší ulici Breitegasse č. 16 poblíž náměstí, s úmyslem postavit zde vlastní synagogu. Její plán navrhl v roce 1928 jeden z nejlepších místních architektů Eduard David. Ještě tentýž rok byla synagoga postavena za částku 280 tisíc korun. Stavbu provedla firma Josefa Noska a Adolfa Richtra z Českého Těšína.
Synagoga „Schomre Schabos“ měla tři podlaží a sedlovou střechu. Byla postavena v řadové výstavbě a od vedlejších domů se lišila pouze nápisem „Schomre Schabos“ a některými neobyčejnými detaily. Na úrovni vysokého přízemí a v prvním poschodí měla okna bohaté, členěné orámování se svorníky a římsami. Budova byla postavena v eklektickém slohu s maurskými detaily. Místnost k modlitbám měřila cca 14 x 9 metrů a byla vysoká 8,7 metrů. Aron ha-kodeš se nacházel na jihovýchodní stěně, na vyvýšení s pěti schůdky, v orámování ve formě portálu. Před ním se uprostřed sálu nacházelo, ve shodě s ortodoxním charakterem synagogy, řečniště (bima nebo almemor). Ženy měly svá místa v galerii v patře, která se nacházela nad sálem, ze třech stran. Vybavení interiéru bylo většinou dřevěné. V synagoze se nacházelo 152 míst pro muže a kolem 100 míst pro ženy. Ve zvýšeném suterénu měl svůj byt správce a v roce 1935 zde sdružení “Taharas Jisroel” zřídilo rituální lázně. Jelikož synagoga stála mezi domy, nacisté ji po obsazení města neměli odvahu spálit, ale zničili alespoň interiér. Během války se zde nacházel sklad kulis a divadelních rekvizit. Po roce 1945 nadále sloužila jako modlitebna obnoveného sdružení „Schamre Schabos“ a také sloužila obnovené náboženské obci v Českém Těšíně. Natan Bergman, který na vše dohlížel, kolem roku 1948 odcestoval do Izraele a odvezl také své tóry, které byly soukromým majetkem jeho rodiny. Prázdná budova synagogy byla v roce 1967 prodána Polskému kulturně-osvětovému svazu, který ji v roce 1978 přizpůsobil svým účelům. Budova je v dobrém stavu, avšak není chráněna památkovým úřadem.
Na průčelí bývalé synagogy „Schomre Schabos“ byla dne 15. září 1994 odhalena pamětní deska na památku bývalé židovské náboženské obce v Českém Těšíně.
Pamětní desky, hřbitov a synagoga „Schomre Schabos“ jsou dnes jedinými památkami na Židy, kteří zde žili několik staletí. Už neexistují židovské synagogy a modlitebny, jejich vzhled si dnes můžeme představit jen na základě několika ilustrací. Dnešní obyvatelé Těšína si už nespojují slovo „kantor“ se zpěvákem, který v synagoze zpíval mistrovské náboženské písně. Zmizelo celé společenství, které stovky let dotvářelo národnostní, náboženský a kulturní kolorit města.
Často jsou opomíjeny zásluhy židovského obyvatelstva o rozvoj obou částí města. Těšínští Židé se také zasloužili o vznik, rozvoj a udržování živých, nejen obchodních kontaktů s okolními zeměmi.


Kolem Hlavní ulice (třídy) v Českém Těšíně, která se v minulosti jmenovala Saská Kupa neboli Sachsenberg, stály domy, které patřily nejvýznamnějším občanům města, zejména průmyslníkům, kteří zde nacházeli místo pro své nové továrny a snadný přístup k železnici. Na čísle 8 kdysi sídlila firma J. Ph. Glesinger zabývající se zpracováním dřeva. V meziválečném období ji řídili Glesingerovi synové a zeťové. V místnostech firmy se scházelo v počátcích své existence vedení nové židovské náboženské obce, která vznikla v Českém Těšíně po rozdělení města. Kousek dál (č. 14) se nacházel dům a továrna na alkoholické nápoje Moritze Fasala. Na křižovatce Hlavní třídy s ulicí Vrchlického se dáme vpravo až přijdeme k bývalým Albrechtovým alejím, dnes Masarykovým sadům. Na místě vedle dnešní tělocvičny kdysi stála židovská synagoga židovské náboženské obce v Českém Těšíně. Půjdeme teď Masarykovými sady vlevo a projdeme pod železničním mostem na Karvinskou ulici. Dáme se vpravo a ulicemi Hrabinská, Úvoz a nakonec Hřbitovní dojdeme na městský hřbitov v Českém Těšíně. Do města se budeme vracet stejnou cestou. Dojdeme k ulici Viaduktová a k druhému železničnímu mostu. Odbočíme doprava, na Alšovu ulici č. 7, kde se před 2. světovou válkou nacházela jedna z několika ortodoxních synagog v Českém Těšíně. Když se budeme vracet zpátky, dáme-li se vpravo Karvinskou ulicí můžeme dojít až k hlavní křižovatce. Kousek od ní se nachází dnešní autobusové stanoviště. Kdysi na tomto místě stávala továrna na ohýbaný nábytek Josefa a Jacoba Kohnů, filiálka světoznámé firmy se sídlem ve Vsetíně a pak ve Vídni. V době prosperity se jednalo o největší továrnu v Těšíně, která zaměstnávala kolem 2 000 pracovníků. V meziválečném období továrna patřila firmě Thonet-Mundus. Projdeme-li podchodem pod tratí, tzv. Demellochem, dostaneme se opět na Hlavní třídu, ovšem z druhé strany. Na rohu, v budově naproti dnešní Československé obchodní banky, existoval kdysi největší těšínský obchod s konfekcí Gustava Pollaka. Když se vydáme směrem k hraničnímu přechodu, budeme vlevo míjet modernistický dům (č. 30) postavený v roce 1925 pro Salomona Hupperta, ve kterém měl svůj textilní obchod „The Gentelman Mode“. Děj rodiny majitelova syna během okupace, Valtra Hupperta, popsal ve své knize „Soutěskou ke svobodě“ Arnold Zweig. Odbočíme vpravo na ulici Odboje a zastavíme se u druhého domu po pravé straně, na kterém ještě dnes vidíme nápis „M. L. May“. Pokračujeme-li dál, dojdeme k náměstí. Také zde se nachází několik domů, které byly postaveny ve 30. letech 20. století a náležely Židům, např. Emil Hochwälder byl majitelem domu č. 18. Odbočíme vlevo na Štefánikovu ulici a pak na druhé křižovatce stočíme své kroky vpravo na ulici Božkovu, kde se nachází budova bývalé synagogy.

Zdroj: www.cieszyn.pl
 

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

OTEVÍRACÍ DOBA

InfoPoint Český Těšín
Hlavní 147/1a, 737 01 Český Těšín
tel: 720 043 697
www. infopoint-ceskytesin.cz
e-mail: info@infopoint-ceskytesin.cz
Provozuje Městská knihovna Český Těšín

2017-06-29_150257Tisen

49°44'57.0"N 18°37'35.3"E  
PočasíVíce počasí

Aktuality z města

  • Česko-polské kalendárium

    3.9.2017

    Lipiec-sierpien20201720r
    červenec/srpen 2017
    program zde!

  • V sekci akce, výstavy najdete program kulturních zařízení na prázdniny

    31.8.2017

    1. 7. - 31. 8. 2017 smile

  • Kultura do kapsy Český Těšín

    30.8.2017

    2017-07-03_105213  
    Červenec/srpen program zde!

  • PRÁZDNINY V KNIHOVNĚ

    22.8.2017

    19554068_1588135154550028_2787051402425872405_n
    Městská knihovna, Český těšín

  • Mozkomiks

    31.7.2017

    31. 7. 2017 od 10 do 12 h, MěK, Ostravská ul., Český Těšín

  • Tvořivé odpoledne

    31.7.2017

    31. 7. 2017 od 9 do 10 h, Jazzklub, Střelniční 1, Český Těšín

  • Razem Damy Radę – 20 lat Castoramy w Polsce

    30.7.2017

    30. 7. 2017 od 10 do 22 h, Rynek, Cieszyn

  • Sportujeme s Johankou

    29.7.2017

    29. 7. 2017 od 10 do 13 h, hřiště u KaSS, Střelniční 1, Český Těšín

  • Tvoříme s Johankou

    29.7.2017

    29. 7. 2017 od 10 do 13 h, kavárna Johanka, Smetanova 20, Český Těšín

  • Beata Bocek /koncert/

    28.7.2017

    28. 7. 2017 v 17 h, Čítárna a kavárna Avion, Hlavní 1, Český Těšín

  • Za bublinou bublina

    28.7.2017

    28. 7. 2017 od 9 do 11 h, MěK Svibice, Slovenská ul., Český Těšín

  • Bezva ženská na krku / letní kino

    28.7.2017

    28. 7. 2017 ve 21.15 h, areál KaSS, Střelniční 1, Český Těšín

  • Chris Ellys w Polsce!

    28.7.2017

    Chris20ellys20-20foto201_mniejsze
    28. 7. 2017 ve 20 h, klub Bledý Úsvit, Střelniční ul., Český Těšín 

  • pietní akt na památku utonulých hasičů

    28.7.2017

    Memorial2021
    28. 7. 2017 v 18 h, most Svobody, Střelniční ul., Český Těšín

  • Prázdniny s icm

    27.7.2017

    27. 7. 2017 od 14 do 15 h, DDM, Hrabinská ul., Český Těšín

  • Prázdniny s icm

    26.7.2017

    26. 7. 2017 od 14 do 15 h, DDM, Hrabinská ul., Český Těšín

  • komiksééér

    25.7.2017

    25. 7. 2017 od 9 do 11 h, MěK, Havlíčkova ul., Český Těšín

  • mozkomiks

    24.7.2017

    24. 7. 2017 od 8 do 11h, MěK, Ostravská ul., Český Těšín